OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Русский     Česky     Pomoc chrámu     

Pravoslavná církevní obec v Sokolově

  • Předvánoční půst

    Rozhovor s protojerejem Igorem Efremuškinem časopisu HLAS PRAVOSLAVÍ.
    Jsme na prahu předvánočního, filipovského půstu. Proč se máme postit? Jak to prospívá duši a tělu? Čím se tento půst liší od ostatních? Tyto otázky jsme položili, otci Igoru Efremuškinovi.

    30.11.2018 | Rubrika: Filipovský půst | Komentářů: 0

  • Program bohoslužeb

    Božská liturgie sv. Jana Zlatoústého se zde slouží každou neděli v 10.00 hodin. 
    Od 9.40 čtení hodinek.

    27.11.2018 | Rubrika: Bohoslužby | Komentářů: 0

  • Duchovní život v době blížících se svátků Narození Páně

    Církev nás provádí touto postní cestou, abychom podobně jako starozákonní lid toužebně vyhlíželi narození Spasitele. Říkáme tomuto půstu před Narozením Kristovým - filipovský půst (protože začíná po svátku apoštola Filipa); západní křesťané používají starobylé označení advent, které je poměrně výstižným vyjádřením symbolické roviny této postní doby. "Advent" znamená příchod a v přeneseném smyslu vyjadřuje očekávání, vyhlížení, blížení se.
    Každoroční postní či adventní čas před svátkem Narození je tedy opravdu hlubokým symbolem té předlouhé starozákonní cesty od potomků Adamových až k Panně Marii. Je to doba, v níž se spojuje na jedné straně zármutek lidské duše, hříchem odtržené od Boha, a všechny ty tragické projevy tohoto vnitřního rozkolu, a na straně druhé radost Božího příslibu a nadě

    27.11.2018 | Rubrika: Filipovský půst | Komentářů: 0

  • Kalendář Filipovského půstu 2018-2019

    Půst před Narozením Páně má dvě části. První delší část je bezmasá, o středách a pátcích je přísný půst. Stejně jako v posledním týdnu před samotným svátkem.
    Postní doba ovšem není jen změnou stravovacích návyků. Patří k ní především intenzivnější modlitební a celkově duchovní život, častější přistupování ke svátosti pokání, dále omezení zábav všeho druhu.

    27.11.2018 | Rubrika: Filipovský půst | Komentářů: 0

  • Postní pravidlo na Filipovský půst 2018-2019

    Filipovský půst (od 15./28. listopadu do svátku Narození Páně)
    a) od 15./28. listop. do 4./17. prosince se zdržujeme masa, vajec a mléčných výrobků, ale jíme rybu (podle akrivie jen v sobotu a neděli, podle ikonomie každý den, kromě střed a pátků);
    b) od 5./18. prosince už není ryba povolena, jen olej a víno (kromě střed a pátků); podle ikonomie můžeme o sobotách a nedělích požívat ryby po celý Filipovský půst.

    27.11.2018 | Rubrika: Filipovský půst | Komentářů: 0

  • Svaté mučednice Věra, Naděžda, Ljuba matka jejich Sofie

    (památka podle církevního kalendáře 17. září / podle světského to je 30. září)
    Svaté mučednice Věra (Víra), Naděžda (Naďa, Naděje) a Ljuba (Libuše, Láska) a matka jejich Sofie, se narodili v Itálii. Jejich matka Sofie, byla zbožnou vdovou křesťankou. Svým dcerám dala jména třech křesťanských ctností a poučovala je ve zbožnosti, víře a lásce k Spasiteli našemu Ježíši Kristu. Svatá Sofie a její dcery nikdy neskrývaly svou víru v Ježíše Krista a otevřeně ji vyznávaly přede všemi.

    30.9.2018 | Rubrika: Září | Komentářů: 0

  • Povýšení Svatého Kříže

    (památka podle církevního kalendáře 14. září / podle světského to je 27. září)
    Tohoto dne oslavují se dvě události spojené se Svatým a Čestným Křížem Kristovým. První je nalezení Čestného Kříže na Golgotě, a druhá je navrácení Čestného Kříže z Persie do Jeruzaléma. Římští císaři, kteří byli pohané, se snažili zcela zničit v paměti lidí vzpomínku o svatých místech, kde strádal, byl ukřižován, pohřben a nakonec vstal z mrtvých náš Spasitel Ježíš Kristus. Císař Hadrián dal příkaz zasypat zemí a kamením Golgotu a Hrob Páně, a dal zde vystavět obětiště pohanské bohyni Venuši, zde postavil i sochu Jupitera. Na toto místo se scházeli pohané, a konali zde pohanské oběti.

    27.9.2018 | Rubrika: Září | Komentářů: 0

  • Narození Přesvaté Bohorodice

    (památka podle církevního kalendáře 8. září / podle světského to je 21. září)
    Narození Přesvaté Bohorodice se stalo předznamenáním doby, kdy se začala naplňovat velká Boží zaslíbení o spáse lidského pokolení z otroctví ďábla. Touto událostí se člověku začalo přibližovat Nebeské království, království pravdy, pravé zbožnosti, dobrých skutků a nesmrtelného života. Matka „prvorozeného všeho stvoření“ se díky Boží blahodati stala matkou a zastánkyní všem nám, kteří se k ní utíkáme se synovskou důvěrou a s prosbami o pomoc.

    21.9.2018 | Rubrika: Září | Komentářů: 0

  • Vstup Pravoslavné církví do nového liturgického roku

    (památka podle církevního kalendáře 1. září/ podle světského to je 14. září)
    Protože svět byl stvořen na podzim, začíná vždy 1. září (resp. 14. září starého pravosl. kalendáře) nový rok církevní. Příroda ukončila svůj hospodářský rok, plody země jsou sklizeny nebo se právě sklízí, med je vytočen z úlů, vše se již připravuje na nový rok, aby po zimním odpočinku bylo možno očekávat novou žeň. Stromy již nyní chystají listové i květní pupeny - podle kterých může zkušený pěstitel odhadnout příští úrodu - aby po zimních mrazech na jaře vypučely ke slávě Boží
    Kéž by si i křesťané brali příklad z Boží přírody a na začátku roku se již chystali přinést plody své duše. Tento lidský „hospodářský rok“ začal naším křtem a končí „sklizní úrody“ na soudu Kristově. Již zde na zemi můžeme podle „nasazených pupenů“ leckdy tušit, jaké ovoce ten který strom - člověk ponese. Nedejme se však unést k odsuzování druhých - právo skácet strom nenesoucí dobré ovoce má pouze ten, kdo jej vysadil, kdo jej štípil, a to je Božský Sadař - Hospodin Bůh. Každému však prospěje, pohlédne-li na sebe - jakou duchovní úrodu chystám? Představme si, že se nad námi Sadař zrovna zamýšlí - nechat ještě? - pokácet? - zkusíme ještě, zdali z toho přece jenom něco nebude?

    14.9.2018 | Rubrika: Září | Komentářů: 0

  • Začátek církevního roku (indiktu)

    (památka podle církevního kalendáře 1. září / podle světského to je 14. září)
    Dnem 14. září dle občanského kalendáře, na kdy připadá v církevní tradici počátek prvního podzimního měsíce (1. září), vstoupila Pravoslavná církev do nového liturgického roku. V době, která je pro nás, pravoslavné křesťany, z pohledu naší spásy nejvýznamnější, a sice když měla vejít v platnost „nová smlouva“ mezi Hospodinem a jeho lidem, vepsaná místo desek zákona do srdcí věřících, doba příchodu, kazatelské činnosti a vykupitelské oběti Pána Ježíše Krista, vešel podle svého zvyku náš Spasitel do synagogy.

    14.9.2018 | Rubrika: Září | Komentářů: 0

  • Stětí hlavy sv. Jana, Proroka

    (památka podle církevního kalendáře 29. srpna / podle světského to je 11. září)
    V den stětí hlavy svatého Jana Předchůdce, Církev Kristova oslavuje vítězství pravdy Boží uprostřed lidského zla a bezpráví. Pravda bodá do očí. A tuto pravdu nevydržela bezbožná žena slabošského a bezzásadového krále Hérodese. Jako uhly padaly na ní slova usvědčení svatého Jana. A na místo toho, aby je přijala a očistila jimi svoji duši, rozhodla se odstranit ze svojí cesty tuto „překážku“, tuto pravdu, která ji bodala přímo do očí.

    11.9.2018 | Rubrika: Září | Komentářů: 0

  • 14. Neděle po Padesátnici - Neděle o Králově hostině

    Pozvání k Ježíšovu stolu ještě není zárukou pro vstup do Božího království. Ne každý, kdo přijme evangelijní pozvání, dojde spásy. Je to nepříjemná myšlenka, natolik nepříjemná, že z moderního křesťanství je prakticky vytěsněna někam do sféry pouhé teoretické možnosti, o níž se v praxi vlastně už ani příliš neuvažuje. Nejmodernější evangelické proudy dokonce přišly s ideou, že "peklo sice existuje, ale je prázdné" (svérázný způsob jak se vyrovnat s Biblí, ale při tom se nemuset zneklidňovat otravným "církevním strašením peklem").

    2.9.2018 | Rubrika: Nedělní kázání | Komentářů: 0

  • Zesnutí Přesvaté Bohorodice

    Přesvatá Bohorodice pokojně zesnula, s nadějí a radostí, o deváté hodině dne. Její svaté tělo bylo s úctou neseno svatými apoštoly v průvodu k jejímu rodinnému hrobu poblíž Olivové hory v Getsemanské zahradě. Z Boží vůle jenom apoštol Tomáš, který šel kázat na Východ, nepřišel včas k pohřbu, ale dorazil do Jeruzaléma jakmile dostal zprávu. Bůh to tak dopustil, protože chtěl dát Církvi zvláštní zjevení. Svatý Tomáš prosil ostatní apoštoly, aby otevřeli hrob Přesvaté Bohorodice, aby ji mohl naposledy spatřit. Když její hrob otevřeli, byl prázdný. Kristus vzal tělo své svaté Matky na nebesa, jako zvláštní svědectví Církvi o jistotě vzkříšení našich těl. Tak víme, že žije na nebi, vzkříšena z mrtvých, a neustále se modlí za kněze, mnichy a mnišky, i za všechny věrné svaté pravoslavné církve a dává nám pomoc a útěchu v dobách soužení.

    30.8.2018 | Rubrika: Srpen | Komentářů: 0

  • Uspenský půst

    Každý půst má být obdobím zintenzivnění duchovního života, vnitřního očišťování "úklidu" hodnot. Mnozí lidé v dnešní době tají v prázdnotě, často jim chybí skutečné hodnoty a skutečné štěstí - a to právě kvůli konzumismu a nenasytnosti. Proto jsou půsty v dnešní době mimořádně důležité. Jsou účinným lékem na prázdnotu, frustraci a "únavu ze života".

    14.8.2018 | Rubrika: Srpen | Komentářů: 0

  • Příprava ke zpovědi

    Můžeme je začít otázkou po vlastní opravdové touze prožít radostné obnovení a upevnění vztahu s Bohem, která je opakem pocitu povinného břemene – jako nepříjemné odkládání hříchů. Tato touha je důležitá jak pro opravdovost, tak pro otevřenost se Bohu. Hovor ve zpovědnici je hovorem s milujícím Bohem, kterého jsme uráželi každým hříchem i když ho zde plnomocně zastupuje kněz – člověk (vázaný zpovědním tajemstvím jako svědek našeho rozhovoru s Bohem). Ten je také zástupcem církve, kterou jsme rovněž poškozovali svými hříchy. Je osobou poslanou, jako „soudce,“ zprostředkovávat Boží odpuštění, které Bůh sám skrze něj uděluje. Odpuštění ale má určité podmínky, zejména upřímnost a pro pokoj v duši se ve svém zpytování na prvním místě ohlédnu po minulých zpovědích, abych, pokud v nich něco nebylo v pořádku, to na začátku zpovědi hned uvedl.

     

    1.8.2018 | Rubrika: Svátosti a obřady | Komentářů: 0

  • 1. Neděle po Padesátnici - Neděle Všech Svatých

    První neděle po Padesátnici je pravidelně zasvěcena památce všech svatých. Proč je v pravoslavné tradici svátek všech svatých tak těsně spojován se svatodušními svátky? Možná ke stálé připomínce, že Duch Svatý sestoupil, aby posvěcoval lidi, aby je uváděl ke smyslu jejich existence. Ano, svatost (nic menšího než svatost) je cílem lidského života, jeho smyslem; je důvodem, proč jsme byli posláni na svět.

    3.6.2018 | Rubrika: Nedělní kázání | Komentářů: 0

  • Padesátnice - Svatodušní svátky - den Svaté Trojice

    Svátek Padesátnice, Sestoupení Svatého Ducha, jsou vlastně takové „narozeniny Církve“, říkáme s úsměvem. V den padesátý totiž vznikla Církev. Před sestoupením Svatého Ducha tu byl sbor svatých apoštolů a učedníků Kristových. Sestoupením Svatého Ducha na ně se z nich stala Církev. Duch Svatý sestoupil, aby už neodešel. Přebývá v Církvi neustále (je sice přítomen všude a ve všem, vane, kam chce, ale v Církvi je přítomen zvláštním způsobem, kterým jinde není, protože jenom na lidech očištěných křtem může v plnosti konat své dílo). To on koná vše posvátné, co se v Církvi děje. Proměňuje chléb a víno na Tělo a Krev Kristovy. V jeho síle uděluje kněz požehnání, jeho mocí koná všechny svaté Tajiny (křest, myropomazání, rozhřešení hříchů, sňatek, svěcení oleje...) V Duchu Svatém se v Církvi udržuje apoštolská posloupnost kněžská. Skrze Ducha Svatého jsme jedno Tělo s Kristem. Duch Svatý koná v Církvi to, co se jinde dít nemůže, - proměnu člověka, rodí v nás nového člověka, který bude žít věčně.

    27.5.2018 | Rubrika: Nedělní kázání | Komentářů: 0

  • Nedělní liturgie 27 května 2018 - Padesátnice

    27.5.2018 | Rubrika: Bohoslužby | Komentářů: 0

  • 7. neděle Paschální - Svatých 318 bohonosných Otců

    Tato neděle je dle pravoslavného kalendária zasvěcena památce svatých Otců prvního všeobecného sněmu, který se v r. 325 sešel v Nikáji. Na tomto sněmu církev řešila nepokoj v Církvi, v níž se tenkrát šířilo cizí nové učení, které měnilo křesťanskou víru přímo v jejím kořeni - tj. měnilo pohled na Božství Kristovo. Takto pozměněné víře říkáme hereze. Nepokoje a různohlasí kolem křesťanství však nebyly už tenkrát ničím novým. Bohužel. Patří neoddělitelně k církevnímu životu, z něhož se neustále jako z veliké skály oddrolují úlomky. Blesky podnebeské vzpoury démonů proti Bohu odsekávají tyto fragmenty církevního života či zlomky církevních struktur nebo vytrhávají i jednotlivé věřící

    20.5.2018 | Rubrika: Nedělní kázání | Komentářů: 0