OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Русский

     Česky     Pomoc chrámu     

Kalendárium

Pravoslavný církevní kalendář se sestává ze dvou „kalendářních kruhů“: z kalendária pevného a pohyblivého.
Pevné kalendárium určuje, které svátky a které památky svatých připadají na dané určité datum (např. Narození Kristovo na 25. prosince, svatí Cyril a Metoděj na 11. května apod.).
Pohyblivé kalendárium určuje, kdy se slaví pohyblivé svátky, jejichž datum se každý rok mění (jsou to svátky s datem určovaným vzdáleností od Paschy čili velikonoc, které připadají každého roku na jiné datum; pohyblivými svátky jsou dále např. letnice čili Padesátnice, Nanebevstoupení Kristovo, Květná neděle a dal.)

  • Leden

    18.1.2018 | Článků: 11

  • Únor

    11.2.2018 | Článků: 5

  • Duben

    27.4.2018 | Článků: 1

  • Květen

    1.5.2018 | Článků: 5

  • Srpen

    13.8.2018 | Článků: 2

  • Září

    23.9.2018 | Článků: 6

  • Listopad

    27.11.2018 | Článků: 0

  • Prosinec

    3.12.2017 | Článků: 15

  • PASCHA 2018

    Již velkopostní nedělní večerní bohoslužbou na neděli Syropustní se všeobecným odpuštěním začal Velký půst – svatá čtyřicátnice. Toto 40 tidenní nejpřísnější postní období v roce začíná tzv. „Čistým týdnem“, kdy probíhá jeden z nejpřísnějších postů v roce; nanejvýše strohý půst je pak o čistém týdnu (tj. prvním týdnu velkopostním) a o strastném týdnu (tzv. pašiovém, který je bezprostředně po Velkém půstu, čili po květné neděli) - zvláště na Velký Pátek. Velký půst trvá šest týdnů: od pondělka po syropustní neděli až po pátek před nedělí Květnou. Sobota Lazarova a následující Květná neděle, spolu s nadcházejícím Velkým strastným (pašijovým) týdnem patří k postnímu období, ačkoliv do samotného Velkého půstu již nespadají. Velký strastný týden spěje přes Velký pátek, kdy vzpomínáme ukřižování a pohřbení Kristovo, ke Svaté a velké neděli Paschy – Světlému Vzkříšení Kristovu, jehož oslava začíná již o půlnoci z Velké soboty na neděli. Touto půlnocí končí úplně postní období.

    Boha oslavujeme správnou (pravdivou) vírou a sloužíme mu modlitbou a půstem. Orthodoxie je nerozlučně spojena s duchovním životem.

    21.2.2018 | Článků: 10

  • Filipovský půst

    Vánoce jsou jedním z největších křesťanských svátků. Plný a přesný název zní Tělesné narození našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista. Církev v nich oslavuje vtělení Božího Syna, který byl Otcem zrozen dříve, než byl stvořen svět. Obsahem svátku je tedy skutečnost, že Bůh Syn se stal člověkem. Vzal na sebe lidství, aby jej mohl vykoupit z porušenosti hříchem a navrátit mu krásu a dokonalost, jakou mělo při stvoření. Bůh přijal lidství ze ženy - Panny Marie - a sjednotil tím božství i lidství v osobě Ježíše Krista. Proto o Ježíši Kristu hovoříme jako o Bohočlověku. Podle dogmatické definice IV. všeobecného sněmu, který se sešel roku 451 ve městě Nikáji, je Ježíš Kristus pravý Bůh a pravý člověk.

    Oslava Kristova narození nastává začíná dlouho před samotným svátkem. Den po svátku apoštola Filipa začíná přípravná doba svátku, půst, kterému se právě pro toto časové určení říká půst filipovský, nebo prostě půst před Narozením Páně. Trvá od 15. listopadu (tj. 28. listopadu podle přepočtu juliánského kalendáře na kalendář gregoriánský) do samotného dne svátku, který má pevné datum a připadá na 25. prosince (7. ledna v přepočtu).

    27.11.2018 | Článků: 4