OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Русский     Česky     Pomoc chrámu     

Filipovský půst

Vánoce jsou jedním z největších křesťanských svátků. Plný a přesný název zní Tělesné narození našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista. Církev v nich oslavuje vtělení Božího Syna, který byl Otcem zrozen dříve, než byl stvořen svět. Obsahem svátku je tedy skutečnost, že Bůh Syn se stal člověkem. Vzal na sebe lidství, aby jej mohl vykoupit z porušenosti hříchem a navrátit mu krásu a dokonalost, jakou mělo při stvoření. Bůh přijal lidství ze ženy - Panny Marie - a sjednotil tím božství i lidství v osobě Ježíše Krista. Proto o Ježíši Kristu hovoříme jako o Bohočlověku. Podle dogmatické definice IV. všeobecného sněmu, který se sešel roku 451 ve městě Nikáji, je Ježíš Kristus pravý Bůh a pravý člověk.

Oslava Kristova narození nastává začíná dlouho před samotným svátkem. Den po svátku apoštola Filipa začíná přípravná doba svátku, půst, kterému se právě pro toto časové určení říká půst filipovský, nebo prostě půst před Narozením Páně. Trvá od 15. listopadu (tj. 28. listopadu podle přepočtu juliánského kalendáře na kalendář gregoriánský) do samotného dne svátku, který má pevné datum a připadá na 25. prosince (7. ledna v přepočtu).

  • Postní pravidlo na Filipovský půst 2018-2019

    Filipovský půst (od 15./28. listopadu do svátku Narození Páně)
    a) od 15./28. listop. do 4./17. prosince se zdržujeme masa, vajec a mléčných výrobků, ale jíme rybu (podle akrivie jen v sobotu a neděli, podle ikonomie každý den, kromě střed a pátků);
    b) od 5./18. prosince už není ryba povolena, jen olej a víno (kromě střed a pátků); podle ikonomie můžeme o sobotách a nedělích požívat ryby po celý Filipovský půst.

    27.11.2018 | Rubrika: Filipovský půst | Komentářů: 0

  • Kalendář Filipovského půstu 2018-2019

    Půst před Narozením Páně má dvě části. První delší část je bezmasá, o středách a pátcích je přísný půst. Stejně jako v posledním týdnu před samotným svátkem.
    Postní doba ovšem není jen změnou stravovacích návyků. Patří k ní především intenzivnější modlitební a celkově duchovní život, častější přistupování ke svátosti pokání, dále omezení zábav všeho druhu.

    27.11.2018 | Rubrika: Filipovský půst

  • Duchovní život v době blížících se svátků Narození Páně

    Církev nás provádí touto postní cestou, abychom podobně jako starozákonní lid toužebně vyhlíželi narození Spasitele. Říkáme tomuto půstu před Narozením Kristovým - filipovský půst (protože začíná po svátku apoštola Filipa); západní křesťané používají starobylé označení advent, které je poměrně výstižným vyjádřením symbolické roviny této postní doby. "Advent" znamená příchod a v přeneseném smyslu vyjadřuje očekávání, vyhlížení, blížení se.
    Každoroční postní či adventní čas před svátkem Narození je tedy opravdu hlubokým symbolem té předlouhé starozákonní cesty od potomků Adamových až k Panně Marii. Je to doba, v níž se spojuje na jedné straně zármutek lidské duše, hříchem odtržené od Boha, a všechny ty tragické projevy tohoto vnitřního rozkolu, a na straně druhé radost Božího příslibu a nadě

    27.11.2018 | Rubrika: Filipovský půst

  • Předvánoční půst

    Rozhovor s protojerejem Igorem Efremuškinem časopisu HLAS PRAVOSLAVÍ.
    Jsme na prahu předvánočního, filipovského půstu. Proč se máme postit? Jak to prospívá duši a tělu? Čím se tento půst liší od ostatních? Tyto otázky jsme položili, otci Igoru Efremuškinovi.

    30.11.2018 | Rubrika: Filipovský půst