Půst před svátkem Zesnutí Přesvaté Bohorodice
14. srpna - 27. srpna
Postní období před svátkem Zesnutí Přesvaté Bohorodice nastává měsíc po půstu ke svátku svatých apoštolů Petra a Pavla. Tento půst byl ustanoven před velikými svátky Proměnění Páně a Zesnutí Přesvaté Bohorodice a trvá dva týdny od 14. srpna (podle církevního kalendáře 1. srpna) do 28. srpna (15. srpna) a datuje se k samotným počátkům křesťanství.
V poučení svt. Lva Velikého (Lev I. Veliký, papež římský, 440 - 461) nacházíme jasný návod k tomuto půstu. Svt. Lev říká:
Církevní půsty jsou stanoveny po dobu celého roku tak, že pro každé roční období jsou předepsána jeho vlastní ustanovení, jeho zákon zdrženlivosti. Tak je tomu na jaře, kdy je jarní půst, tj. svatá Čtyřicátnice, pro léto, kdy nastává letní půst, konkrétně týden po svaté padesátnici, tj. Petro–pavlovský půst, dále k podzimu tzv. podzimní půst před svátkem Zesnutí Přesvaté Bohorodice a konečně pro zimu onen zimní půst před svátkem Kristova Narození.
Svatý Simeon Soluňský (arcibiskup města Soluně – konec 14. a začátek 15. stol.) uvádí k Uspenskému půstu tato slova:
Půst v srpnu byl ustanoven na památku Matky Boha-Slova, která, když poznala, že se blíží čas jejího zesnutí, nepřestávala setrvávat v půstu a v modlitbě, a to i přesto, že byla již svatá svým životem. Ona se ale postila a setrvávala v neustálé modlitbě kvůli nám a pro nás, zejména tehdy, když se připravovala přejít z života vezdejšího do věčnosti. A proto i my se musíme postit a opěvovat Ji, napodobovat Její život a takto Ji žádat o modlitbu za sebe, za nás za všechny. Někteří také ještě říkají, že tento půst byl ustanoven z důvodu dvou svátků, tj. Proměnění Páně a Zesnutí (Přesv. Bohorodice). I já takto stejně smýšlím a myslím si, že je nezbytné vzpomínat a pamatovatna oba tyto svátky; jeden, který nám dává posvěcení a požehnání, a druhý, který nám dává milosrdenství a zastání.
Konečné ustanovení a utvrzení půstu před svátkem Zesnutí Přesvaté Bohorodice bylo učiněno na konstantinopolském sněmu roku 1166, který proběhl pod vedením konstantinopolského patriarchy Lukáše (Lukas Chrysoverges, konstantinopolským patriarchou od1156 do 1169). Na tomto sněmu bylo tedy potvrzeno a ustanoveno, že všichni pravoslavní křesťané, v souladu se starobylými ustanoveními a tradicí Církve, jsou povinni dodržovat tento letní půst ke cti Přesvaté Bohorodice.
Předpisy Uspenského půstu
Původní postní předpisy Uspenského půstu byly velmi přísné, přísnější než v Petro-Pavlovský Půst i jako ve Filipovke; v podstatě kopírovaly předpisy Velkého půstu před Paschou.
V pondělí, středu a pátek je předepsáno tzv. suchojadenije, čili výhradně rostlinná strava bez oleje, přičemž jídlo nemohlo být vařené. (Například chléb, ovoce, zelenina, med, ořechy, kyselé zelí ...)
V úterý a čtvrtek je dovolena vařená rostlinná strava ale bez oleje.
V sobotu a neděli se dovoluje teplá rostlinná strava s olejem a víno.
Na svátek Proměnění Páně (19. srpna) je dovoleno jíst rybu (samozřejmě i olej, víno a vařenou stravu).
Přestože jsou tyto předpisy přísné, jejich zachovávání usnadňovala skutečnost, že Uspenský půst připadá na období, kdy je dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, které v tomto období dozrává (jablka, hrušky, hrozny).
Ačkoliv totiž Církev ustanovila konkrétní dny a období pro půst (akrivii, které jsou uvedené v kalendáři níže), je v této záležitosti pro každého křesťana možná úprava (zmírnění), která je ponechána na rozhodnutí duchovních otců, kteří jsou někdy shovívaví k slabostem lidí a uplatňují tuto shovívavost či laskavost zmírněním církevního pravidla (tj. požehnají nějakou výraznější ikonomii), a to vždy dle potřeb prospěchu každé duše.
Proto by se měl každý křesťan obrátit na svého duchovního otce pro požehnání postního pravidla, které bude pro něj nejvhodnější.