OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

podat pomjaník.jpg      podat zapisku.jpg       pomoc-pozhertvovat.jpg ČeskyРусский

Poselství posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku
PASCHA KRISTOVA 2021

2. května 2021

Milovaný lid Boží, duchovní otcové, bratři a sestry,

Vstal z mrtvých Kristus!

Nyní vše naplněno jest světlem, nebe i země i podsvětí. Všecko stvoření ať slaví vzkříšení Kristovo, v němž jest utvrzeno.

Den tvého království, jenž nemá večera den sváté Paschy nám, křesťanům, přináší možnost mysticky okusit život budoucího věku a duchovně vstoupit do Království světla. Dává nám příležitost, abychom aspoň na krátký čas zapomněli na soužení ve světě (Jan 16, 33) a opětovně si připomenuli, že království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého (Řím. 14, 17). Všichni ti, kteří jsou ztrápení depresemi a strachem, v něm mohou načerpat nové duchovní i tělesné síly, ale především oživit v sobě naději a víru ve vítězství Dobra nad zlobou, Světla nad tmou, Života nad smrtí, Božího Syna nad světem! Vždyť ten, který se po svém Zmrtvýchvstání zjevil uprostřed apoštolů se slovy: Pokoj vám! (Lk. 24,36), povzbuzuje spolu s nimi i všechna ostatní pokolení svých učedníků – každého z nás, křesťanů: Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost (Jan 16, 20). Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět (Jan 16, 33).

Kristovo Vzkříšeni je důkazem toho, že Světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila (Jan 1, 5). Nám se však častokrát zdá, že svět okolo nás stále hlouběji padá do propasti hříchu a zkázy. Nespočetné skandály a rozkoly trhají Kristovu církev. Ale i v našem osobním duchovním životě to navzdory mnohoročnímu úsilí a snažení často vypadá tak, že vášně jsou silnější než Boží milost, že temnota vítězí nad světlem, že hřích a smrt pohlcují všechen život a radost. Opanují nás strach a smutek, bezradnost a lhostejnost. Utrápení a roztrpčení z neradostné každodennosti jsme připravení spolu s prorokem Izajášem lamentovat: Nadarmo jsem se namáhal, svou sílu jsem vydal pro nicotný přelud! (Iz. 49, 4). Měli bychom však pamatovat, že ten jistý Izajáš nadchnutý Svatým Božím Duchem hovoří: Tvoji mrtví obživnou, má mrtvá těla vstanou! Probuďte se, plesejte, kdo přebýváte v prachu! Vždyť tvá rosa je rosou světel, porazíš i zemi stínů. Nuže, lide můj, již vejdi do svých komnat a zavři za sebou dveře. Skryj se na chviličku, dokud hrozný hněv se nepřežene (Iz. 26, 19 – 20).

Jakkoliv těžká je doba, kterou přežíváme, mnohým z nás pomohla zamyslet se nad rutinou svého každodenního života a pochopit, jak vzácné a výjimečné jsou okamžiky, které jsme doteď považovali za všední a samozřejmé. Během uplynulého roku jsme museli přehodnotit svůj dosavadní způsob myšlení a chování, své hodnoty a postoje, priority a cíle. Znovu jsme si uvědomili, jak důležité místo má v našem životě víra. Jako nikdy předtím jsme mohli pocítit, přežít a pochopit, že právě víra je nevyčerpatelným zdrojem sil a naděje v čase choroby a ohrožení života. Je vzácným kompasem, pomáhajícím najít východisko z těch nejzoufalejších a nejbeznadějnějších situací.

Blízcí, o kterých jsme kvůli zákeřné chorobě přišli, nám bolestně připomněli, jak křehký je lidský život. Ale zároveň pro nás dostali nový rozměr slova apoštola Pavla: Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli (1. Kor. 15, 20). A proto věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu (1. Tesal. 4, 14).

Měli bychom pamatovat, že vítězství Krista nad smrtí bylo sice dosaženo jednou a provždy, ale v dějinách světa jako i v našem osobním životě se realizuje výlučně prostřednictvím nepřetržitého úsilí, neustálého duchovního zápasu. Apoštol Pavel hovoří: Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony. Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit. Nehledejme prázdnou slávu, nebuďme jeden k druhému vyzývaví, nezáviďme jeden druhému (Gal 5, 24-26). Až to pochopíme a naplníme ve svém životě, i naše radost z Paschy bude taková, jaká byla radost prvých křesťanů a mučedníků – vítězná a oslnivá, vylévající se do oduševnělé modlitby: Přijď, Pane Ježíši! (Zjev. 22, 20)

Ať nám i letošní oslavy svátku Kristova Zmrtvýchvstání znovu připomenou, že Mojžíš vyvedl židovský národ z egyptského otroctví do svobodného života v Zaslíbené zemi, a Kristus – Pomazaný Spasitel – celý lidský rod z hlubin podsvětí a otroctví smrti do radosti věčného života v nebeské vlasti: ze smrti do života a ze země k nebi. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista (Jan 1, 17)!

Vstal z mrtvých Kristus!

† Rastislav
arcibiskup prešovský, metropolita českých zemí a Slovenska

† Michal
arcibiskup pražský a českých zemí

† Simeon
arcibiskup olomoucko-brněnský

† Juraj
arcibiskup michalovsko-košický

† Izaiáš
biskup šumperský