OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Chřipková pandemie v souvislosti se svatým Přijímáním

Metropolita Mesogejský Nikolaos

Metropolita Mesogejský Nikolaos

Moji milí bratři,

naše Církev již po dobu dvou tisíc let předává Blahodať svých tajin svým vlastním, tolik známým a zároveň požehnaným způsobem, aby „vyléčila a uzdravila duši i tělo“. Naši Církev nikdy příliš netrápila moderní logika neuctivých pochybností, ale naopak každý den žila a nadále žije svou zkušeností, která potvrzuje tento velký zázrak.

Je možné, aby božské Přijímání způsobilo nemoc nebo byť jen nepatrnou zdravotní újmu? Je vůbec možné, aby Tělo a Krev našeho Pána a Boha kontaminovaly naše těla a naši krev? Je vůbec možné, aby každodenní zkušenost naší Církve po dobu dvou tisíc let byla náhle ochromena racionalitou a chladnou povrchností naší doby?

Po staletí v naší Církvi přijímají naši věřící, zdraví i nemocní, ze stejného posvátného kalichu i stejnou posvátnou lžičkou, které nikdy neumýváme, nikdy nedezinfikujeme, a nic nebylo nikdy vypozorováno. Kněží působící v nemocnicích, dokonce i na infekčních odděleních, podávají svaté Přijímání těmto nemocným věřícím a poté se zbožností spotřebovávají (přijímají) sami božské Přijímání, a dožívají se hlubokého stáří. Svaté Přijímání je tou nejposvátnější věcí, kterou jako lidé i jako Církev vůbec máme. Jde o největší lék pro naši duši i tělo. To je učení i zkušenost naší Církve.Svaté Přijímání

Ti, kteří nevěří v zázrak Vzkříšení našeho Pána, ti, kteří zesměšňují jeho panenské Narození, ti, kteří popírají vůni svatých ostatků, ti, kteří pohrdají posvátnými věcmi naší Církve, ti, kteří reptají proti naší Církvi, ti, kteří se snaží vyhladit jakoukoli stopu víry z našich duší…, tito lidé se zcela přirozeně nyní pokoušejí využít každé příležitosti, aby hanobili a uráželi tuto nejposvátnější Tajinu: božské Přijímání.

Skutečnost, že anglikáni a katolíci se z preventivních důvodů rozhodli přerušit podávání božského Přijímání v Anglii a na Novém Zélandu, pokud je to skutečně pravda, není svědectvím, jak někteří tvrdí, soudnosti a svobody, ale tím nejlepším způsobem poukazuje na obrovskou vzdálenost naší Církve – která je ve svém životě i teologii plně „eucharistická“, a která žije, věří a káže o tomto Tajemství –, od ostatních křesťanských skupin, které nepřímo přiznávají nepřítomnost Boží blahodati a Božích znamení ve svých takzvaných „tajinách“, a tím také ztrátu jejich vlastní církevní identity.

Život bez tajemství je jako vážné onemocnění bez léku. Velkým problémem bohužel není ani tak virus chřipky, jak tvrdí média, ani virus globální paniky, jak tvrdí lékařské asociace, nýbrž virus neúcty (rouhání) a zárodek malověrnosti. Nejlepší vakcínou je naše častá účast, „s čistým svědomím“ a „bez odsouzení“, na tajině božského Přijímání. Naše reakce a odpověď na tuto nadčasovou výzvu našich dnů je náš vlastní život.

Bylo by proto dobré, aby naši duchovní, s darem rozlišování, nabádali všechny, u nichž nepanují nějaké duchovní překážky, a povzbuzovali naše věřící, aby snad právě v těchto dnech co možná nejčastěji přistupovali ke svatému Přijímání. A my, kteří budeme mít toto požehnání, přistupovat často ke „kalichu věčného života“, nechť tak činíme vždy „s bázní Boží“, s velkou vírou a s upřímnou láskou.

Zdroj: http://pravoslavbrno.cz
Původní pramen: Homilie metropolity Nikolaa Mesogejského byla doslovně přeložena podle níže citovaného článku
https://www.faneromenihol.gr/index.php/gnorizo-tin-orthodoksia/i-orthodoksi-latreia/3476-2010-07-13-08-26-16