OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Půsty v pravoslaví

V pravoslavném kalendáři jsou čtyři postní období (1. před sv. Paschou - Velký půst a strastný týden, 2. před svátkem Narození Páně - Filipovský půst, 3. před svátkem sv. apoštolů Petra a Pavla - Petropavlovský půst, 4. před svátkem Zesnutí přesv. Bohorodice - Uspenský půst čili Spásivka) a dva postní dny v týdnu (středa a pátek, dny počátku a konce Kristova utrpení).

Půst v pravém a původním slova smyslu znamená naprosté zdržování se jídla. Tento nejpřísnější půst je ovšem požadován po každém křesťanu pouze dva dny v roce (Velký pátek a Velká sobota a doporučuje se na začátku Velkého postu) a pak před každým přijímáním Eucharistie. Další typ postu je tzv. xerofagie, což znamená omezení druhu jídla; v praxi je to přijímání suché (tj. bez oleje) veganské stravy - chleba, zeleniny, ovoce a vody. Dalším typem postu praktikovaným v Církvi je omezení množství jídla, tedy jezení jednou nebo dvakrát denně. Kromě újmy od jídla pravoslavný půst zahrnuje ještě abstinenci manželů od sexuálního styku. Posvátnými kánony je postem zavázaný každý pravoslavný křesťan, pakliže mu nebrání jeho zdravotní stav.

  • Velký půst 2019

    Již velkopostní nedělní večerní bohoslužbou na neděli Syropustní se všeobecným odpuštěním začal Velký půst – svatá čtyřicátnice. Toto 40 tidenní nejpřísnější postní období v roce začíná tzv. „Čistým týdnem“, kdy probíhá jeden z nejpřísnějších postů v roce; nanejvýše strohý půst je pak o čistém týdnu (tj. prvním týdnu velkopostním) a o strastném týdnu (tzv. pašiovém, který je bezprostředně po Velkém půstu, čili po květné neděli) - zvláště na Velký Pátek. Velký půst trvá šest týdnů: od pondělka po syropustní neděli až po pátek před nedělí Květnou. Sobota Lazarova a následující Květná neděle, spolu s nadcházejícím Velkým strastným (pašijovým) týdnem patří k postnímu období, ačkoliv do samotného Velkého půstu již nespadají. Velký strastný týden spěje přes Velký pátek, kdy vzpomínáme ukřižování a pohřbení Kristovo, ke Svaté a velké neděli Paschy – Světlému Vzkříšení Kristovu, jehož oslava začíná již o půlnoci z Velké soboty na neděli. Touto půlnocí končí úplně postní období.

    Boha oslavujeme správnou (pravdivou) vírou a sloužíme mu modlitbou a půstem. Orthodoxie je nerozlučně spojena s duchovním životem.

    21.2.2018 | Článků: 8

  • Petro-pavlovský půst

    Petro-pavlovský půst nebo Apoštolský půst (lidově také Petrovka) je dalším z postních období v pravoslaví.

    Začíná v pondělí po Neděli Všech svatých a pokračuje do svátku svatých, slavných a nejvyšších apoštolů Petra a Pavla (29. červen). Vzhledem k tomu že datum na který připadá Neděle Všech svatých, je závislý na datumu Paschy, dílka petropavlovského postu není v každém roku stejná.

    Petr a Pavel / dva sloupy církve / rybář a učenec / skála a učitel pohanů / oba ukazují svou lásku ke Kristu svým životem. Pohled na sv. Petra a Pavla může dodat důvěry každému z nás. Ani jeden z nich nebyl bezchybný... Ale oba byli vybaveni silou k životu a poslání...

    4.8.2019 | Článků: 1

  • Uspenský půst

    Tradiční církevní podání o okolnostech, které kdysi provázely událost zesnutí Matky Boží, zní dnešnímu světskému uchu tak fantasticky, že této tradici, kterou všechny předchozí generace bez pochyb přijímaly jako ověřenou pravdu, je dnes už jen málokdo schopen uvěřit. Protože jsme o tomto svátku zde ještě nepsali, budeme se po nejstručnějším popisu tajuplné události věnovat spíše jeho duchovní podstatě.

    Tajemná událost, kterou svátek připomíná, má jako základní prvek skutečnost, že pro duši umírající své Matky si přišel sám Pán Ježíš Kristus. Viděli to svatí apoštolé, kteří byli zázračně shromážděni do Jerusalema, aby mohli být okamžiku zesnutí Panny Marie přítomni. A dále - po třech dnech od pochování přečistého těla Matky Boží, apoštolé otevřeli hrob, a zjistili, že tělo tam už není. Podle zjevení přesv. Bohorodice pochopili, že byla vzata z této země i se svým tělem.

    4.8.2019 | Článků: 3

  • Filipovský půst

    Vánoce jsou jedním z největších křesťanských svátků. Plný a přesný název zní Tělesné narození našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista. Církev v nich oslavuje vtělení Božího Syna, který byl Otcem zrozen dříve, než byl stvořen svět. Obsahem svátku je tedy skutečnost, že Bůh Syn se stal člověkem. Vzal na sebe lidství, aby jej mohl vykoupit z porušenosti hříchem a navrátit mu krásu a dokonalost, jakou mělo při stvoření. Bůh přijal lidství ze ženy - Panny Marie - a sjednotil tím božství i lidství v osobě Ježíše Krista. Proto o Ježíši Kristu hovoříme jako o Bohočlověku. Podle dogmatické definice IV. všeobecného sněmu, který se sešel roku 451 ve městě Nikáji, je Ježíš Kristus pravý Bůh a pravý člověk.

    Oslava Kristova narození nastává začíná dlouho před samotným svátkem. Den po svátku apoštola Filipa začíná přípravná doba svátku, půst, kterému se právě pro toto časové určení říká půst filipovský, nebo prostě půst před Narozením Páně. Trvá od 15. listopadu (tj. 28. listopadu podle přepočtu juliánského kalendáře na kalendář gregoriánský) do samotného dne svátku, který má pevné datum a připadá na 25. prosince (7. ledna v přepočtu).

    27.11.2018 | Článků: 4