pravoslavi.info

• Velký půst

  

  Již velkopostní nedělní večerní bohoslužbou na neděli Syropustní se všeobecným odpuštěním začal Velký půst – svatá čtyřicátnice. Toto 40 tidenní nejpřísnější postní období v roce začíná tzv. „Čistým týdnem“, kdy probíhá jeden z nejpřísnějších postů v roce; nanejvýše strohý půst je pak o čistém týdnu (tj. prvním týdnu velkopostním) a o strastném týdnu (tzv. pašiovém, který je bezprostředně po Velkém půstu, čili po květné neděli) - zvláště na Velký Pátek. Velký půst trvá šest týdnů: od pondělka po syropustní neděli až po pátek před nedělí Květnou. Sobota Lazarova a následující Květná neděle, spolu s nadcházejícím Velkým strastným (pašijovým) týdnem patří k postnímu období, ačkoliv do samotného Velkého půstu již nespadají. Velký strastný týden spěje přes Velký pátek, kdy vzpomínáme ukřižování a pohřbení Kristovo, ke Svaté a velké neděli Paschy – Světlému Vzkříšení Kristovu, jehož oslava začíná již o půlnoci z Velké soboty na neděli. Touto půlnocí končí úplně postní období.

  Boha oslavujeme správnou (pravdivou) vírou a sloužíme mu modlitbou a půstem. Orthodoxie je nerozlučně spojena s duchovním životem.

  9. 3. 2021 | Článků: 8

• Podání zápisek

  

  19. 8. 2020 | Článků: 2

• Aktuality

  22. 11. 2019 | Článků: 32

• Petro-pavlovský půst

  

  Petro-pavlovský půst nebo Apoštolský půst (lidově také Petrovka) je dalším z postních období v pravoslaví.

  Začíná v pondělí po Neděli Všech svatých a pokračuje do svátku svatých, slavných a nejvyšších apoštolů Petra a Pavla (29. červen). Vzhledem k tomu že datum na který připadá Neděle Všech svatých, je závislý na datumu Paschy, dílka petropavlovského postu není v každém roku stejná.

  Petr a Pavel / dva sloupy církve / rybář a učenec / skála a učitel pohanů / oba ukazují svou lásku ke Kristu svým životem. Pohled na sv. Petra a Pavla může dodat důvěry každému z nás. Ani jeden z nich nebyl bezchybný... Ale oba byli vybaveni silou k životu a poslání...

  4. 8. 2019 | Článků: 1

• Uspenský půst

  

  Tradiční církevní podání o okolnostech, které kdysi provázely událost zesnutí Matky Boží, zní dnešnímu světskému uchu tak fantasticky, že této tradici, kterou všechny předchozí generace bez pochyb přijímaly jako ověřenou pravdu, je dnes už jen málokdo schopen uvěřit. Protože jsme o tomto svátku zde ještě nepsali, budeme se po nejstručnějším popisu tajuplné události věnovat spíše jeho duchovní podstatě.

  Tajemná událost, kterou svátek připomíná, má jako základní prvek skutečnost, že pro duši umírající své Matky si přišel sám Pán Ježíš Kristus. Viděli to svatí apoštolé, kteří byli zázračně shromážděni do Jerusalema, aby mohli být okamžiku zesnutí Panny Marie přítomni. A dále - po třech dnech od pochování přečistého těla Matky Boží, apoštolé otevřeli hrob, a zjistili, že tělo tam už není. Podle zjevení přesv. Bohorodice pochopili, že byla vzata z této země i se svým tělem.

  4. 8. 2019 | Článků: 3

• Životy svatých

  24. 1. 2019 | Článků: 35

• Fotogalerie

  Drazí bratři a sestry v Kristu.

  Vzhledem k tomu že tento server nemá dostátek místa k úložení všech našich fotografií a videi, byla naše fotogalerie přesměrováná SEM.

  Děkujeme za pochopení.

  13. 1. 2019 | Článků: 19

• Filipovský půst

  

  Vánoce jsou jedním z největších křesťanských svátků. Plný a přesný název zní Tělesné narození našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista. Církev v nich oslavuje vtělení Božího Syna, který byl Otcem zrozen dříve, než byl stvořen svět. Obsahem svátku je tedy skutečnost, že Bůh Syn se stal člověkem. Vzal na sebe lidství, aby jej mohl vykoupit z porušenosti hříchem a navrátit mu krásu a dokonalost, jakou mělo při stvoření. Bůh přijal lidství ze ženy - Panny Marie - a sjednotil tím božství i lidství v osobě Ježíše Krista. Proto o Ježíši Kristu hovoříme jako o Bohočlověku. Podle dogmatické definice IV. všeobecného sněmu, který se sešel roku 451 ve městě Nikáji, je Ježíš Kristus pravý Bůh a pravý člověk.

  Oslava Kristova narození nastává začíná dlouho před samotným svátkem. Den po svátku apoštola Filipa začíná přípravná doba svátku, půst, kterému se právě pro toto časové určení říká půst filipovský, nebo prostě půst před Narozením Páně. Trvá od 15. listopadu (tj. 28. listopadu podle přepočtu juliánského kalendáře na kalendář gregoriánský) do samotného dne svátku, který má pevné datum a připadá na 25. prosince (7. ledna v přepočtu).

  27. 11. 2018 | Článků: 4

• Kalendárium

  Pravoslavný církevní kalendář se sestává ze dvou „kalendářních kruhů“: z kalendária pevného a pohyblivého.
  Pevné kalendárium určuje, které svátky a které památky svatých připadají na dané určité datum (např. Narození Kristovo na 7. ledna, svatí Cyril a Metoděj na 24. května apod.).
  Pohyblivé kalendárium určuje, kdy se slaví pohyblivé svátky, jejichž datum se každý rok mění (jsou to svátky s datem určovaným vzdáleností od Paschy čili velikonoc, které připadají každého roku na jiné datum; pohyblivými svátky jsou dále např. letnice čili Padesátnice, Nanebevstoupení Kristovo, Květná neděle a dal.)

  2. 1. 2018 | Článků: 5

• Slovo pastýře

  

  Cílem veškerého kázání je, umožnit slovu Božímu zapsanému v bibli, aby ho vysvětlením knězem stalo událostí a zvěstovalo Boží evangelium tak, aby se lidé stali radostnějšími, více plní naděje a lásky, aby jim pomáhalo žít, otvíralo jim cesty důvěry a povzbuzovalo je uskutečňovat poznané možnosti.

  3. 12. 2017 | Článků: 39

• Náš chrám

  7. 11. 2017 | Článků: 5

• Svátosti a obřady

  V chrámu jsou k dispozici kartičky, na které lze napsat jména zesnulých i živých na vzpomenutí, za které se otec Igor modlí v chrámu během nedělní bohoslužby.
  A po osobní domluvě s otcem Igorem, lze objednat děkovnou službu, službu za zdraví (moleben) i za pokoj duši zesnulých (panychida).
  Stejně tak si mužete domluvit i svěcení bytů, aut, pozemků, svátost křtu, zpovědi, manželství a návštěvu nemocného v jeho domácnosti se svatým přijímáním.

  1. 11. 2017 | Článků: 5