Pravoslavná církevní obec v Sokolově

(památka podle církevního kalendáře 12. ledna / podle světského to je 25. ledna)
Mučednice Taťána se vzdala světského života a obětavě sloužila Bohu, svaté církvi a bližním. Při vládnutí císaře Alexandra Severuse (222–235), při pronásledování křesťanů, byla spolu s dalšími uvězněna, mučena, a takto nucena odříci se Krista.

(památka podle církevního kalendáře 11. ledna / podle světského to je 24. ledna)
Pocházel z Magariassu, vesnici v Kapadocii a byl vychován ve víře. Začínal službou lektora, kterou si oblíbil a čtené texty Písma nechával na sebe působit, až v něm probouzely touhu po jejich důslednějším žití. Za místo, kde se chtěl rozhodnut, si zvolil Jeruzalém, kam se vydal na pouť, aby se radil s Pánem. Dostal se i k Davidově věži, kde se setkal s poustevníkem Loginem. Ten mu nabídnul, aby se staral o nově budovaný chrám na cestě k Betlému.

Neděle o celném a fariseovi
28 ledna 2018
Z jakého důvodu určila svatá Církev čtení tohoto Evangelia před samotným vstoupením do kolbiště Velkého postu (úryvek podle Luk 18,10–14 se čte v Neděli o celném a farizeji)? Je tomu tak proto, aby nás ochránila před domýšlivostí, ješitností a ponižováním bližních, které nám brání, aby si naše srdce osvojilo a pochopilo smysl a význam pokání. Jestliže půst nezíská jako své plody pokání, pak veškerý náš postní zápas zůstane zbytečným a marným. A to je přitom jen to nejmenší, neboť takto nevydařený zápas přinese i škodu, když se v nás ještě zesílí domýšlivost a klamné sebevědomí.

(památka podle církevního kalendáře 10. ledna / podle světského to je 23. ledna)
Světitel měl velký vliv na duchovní obnovu společnosti. Jeho učení je v mnohém duchovně příbuzné učení ctihodného starce Paisije Veličkovského (památka je 15. /28. listopadu), hlavně v ozřejmění tématu starectví, umném konání modlitby a modlitby vůbec. Nejvýznamnější jeho díla jsou: Dopisy o křesťanském životě, ruský překlad Dobrotoljubija (Filokalia - významná sbírka duchovních textů církevních Otců, zabývající se hesychasmem), Výklad apoštolských listů či Náčrt křesťanské etiky.

(památka podle církevního kalendáře 10. ledna / podle světského to je 23. ledna)
Vyznačoval se ohromnou světskou učeností a zároveň duchovními zkušenostmi. Zúčastnil se II. všeobecného sněmu. Předpokládá se, že to byl on, kdo sestavil druhou část Vyznání Víry. Velký kazatel, vykladatel svatého písma a teolog. Protože kvůli němu ariáni utrpěli mnohé prohry, tak na něj neustále útočili a pronásledovali ho, jako svého největšího nepřítele. Za vlády císaře Valenta, se jim nakonec podařilo sesadit světitele z jeho biskupské katedry a s pomocí císaře, také dosáhli toho, že byl odsouzen k vyhnanství.

Na tyto krásné svátky konáme velké svěcení vody. Církev posvěcuje vody po celém světě a v den těchto svátků je všechna voda na celém Božím světě posvěcena. Proto můžeme tvrdit, že svatá voda omývá celou planetu a posvěcuje ji. Svěcení vody je tudíž jedním ze způsobů, jak slouží Církev veškerému stvoření, jež vzhlíží k Církvi a očekává od ní své duchovní oslavení a záchranu.

(památka podle církevního kalendáře 6. ledna / podle světského to je 19. ledna)
Bůh se zjevuje, a to tak, jak se dosud ještě nikdy nezjevil. Zjevuje se nejen lidem, ale i andělům. Proto je dnešní svátek též jejich svátkem. Serafíni dnešního dne oslavují Bohozjevení, protože poprvé viděli Boha takovým způsobem. A od toho okamžiku je jejich slavosloví - jejich serafínský, cherubínský a vůbec andělský zpěv - ještě mocnější. A s ještě větší láskou oslavují svého Tvůrce a Pána, skrze Něhož i oni získali svou existenci.

(památka podle církevního kalendáře 6. ledna / podle světského to je 19. ledna)
Tento svátek je památkou události, kdy Pán Ježíš přichází za Janem Křtitelem, sestupuje do vod Jordánu, aby byl od něho pokřtěn. A hned úvodem řekněme, že tento svátek není jen památkou, ale i zpřítomněním duchovní síly této události, takže ti, kteří jsou dnes při svěcení vody, jsou skrze to v síle Ducha Svatého přítomni u samotného křtu Ježíše Krista v Jordáně (snad právě proto se tradičně říká průvodu, kterým dnes vycházejí pravoslavní křesťané z každého pravoslavného chrámu do přírody k řece, jezeru nebo prameni posvětit vodu, "pouť na Jordán").

Poselství Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku
Narození Páně 2017/2018
Drazí duchovní otcové i veškerý vyvolený a milovaný lide Boží,
Kristus se rodí, oslavujte Ho! Kristus přichází z nebe, vítejte Ho!
Kristus je na zemi, povznášejte se! Zpívej Hospodinu všecka země!

(památka podle církevního kalendáře 17. prosince / podle světského to je 30. prosince)
Více jak 40 let sv. Dionýsios pásl jak dobrý pastýř duchovní stádo věřících na ostrově Zakynthos. Zesnul 17. / 30. prosince roku 1622. Na prosbu světitele byl pohřben v monastýru, kde prožil tolik let. Jeho ostatky se proslavily jako nezetlené, vonící blahou vůní a uzdravujícím myrem, které z nich vytékalo.

(památka podle církevního kalendáře 17. prosince / podle světského to je 30. prosince)
Daniel byl starozákonní prorok a hlavní postava větší části stejnojmenné biblické knihy Daniel. Podle biblické tradice byl židovským mladíkem odvedeným v první deportační vlně do Babylonie v roce 597 př. n. l. Zde se dostal na královský dvůr a vynikal svou moudrostí a uměním vykládat sny. S Danielem jsou spojeni i jeho druhové Ananiáš, Azariáš a Misail.

(památka podle církevního kalendáře 13. prosince / podle světského to je 26. prosince)
V době velkého pronásledování křesťanů se nebála odmítnout ruku pohanského aristokrata. Místo něho chtěla zachovat mravní čistotu po svém rozhodnutí pro Ducha svatého. Byla proto pohnána před místní úřady v Syrakusách na Sicílii.

(památka podle církevního kalendáře 13. prosince / podle světského to je 26. prosince)
Pětice mučedníků strádala pro Krista za vlády císaře Diokleciána (284 – 305) v Sebastě, v Arménii. V zástupu prvních křesťanů, kteří přijali mučení, byl presbyter mučedník Auxentij.

(památka podle církevního kalendáře 12. prosince / podle světského to je 25. prosince)
Narodil se koncem třetího století na Kypru do chudé zemědělské rodiny. Od dětství byl vychováván ve víře a lásce ke Kristu. Je představován jako pasáček a později jako pastýř, který si na pastvě opakoval úryvky z Bible a zamýšlel se nad jejich obsahem.

(památka podle církevního kalendáře 9. prosince / podle světského to je 22. prosince)
Pravoslaví chová velkou úctu k bezhříšnosti a svatosti Panny Marie (která však v pravoslavném pojetí začíná narozením, nikoli početím), odmítá však, že by ji to vylučovalo z padlého lidstva, stiženého prvotním hříchem, že by se na ní vykoupení uskutečnilo před samotným vykoupením, a varuje před jakýmkoli dogmatizováním v této záležitosti, kterou je dle pravoslavné nauky třeba chápat jako nevyslovitelné tajemství.

(památka podle církevního kalendáře 6. prosince / podle světského to je 19. prosince)
O Mikulášovi se píše, že byl pokorný a nikdy nevyhledával své vlastní cti, ale snažil se vždy šířit slávu Boží. Rozdával poučení, navštěvoval a těšil nemocné, vězně i zajatce. Sytil lačné a byl ochráncem dětí, zvlášť sirotků, vdov i všech lidí nevinně pronásledovaných. Vystupoval s laskavostí a mírností, ale za Kristovu víru statečně bojoval proti viditelným i neviditelným nepřátelům.

(památka podle církevního kalendáře 5. prosince / podle světského to je 18. prosince)
Příklad Sávova života i jeho učení přineslo významný vliv na rozvoj východního mnišství. To si mnozí uvědomovali už za jeho života a když ve věku 93 let zemřel, zúčastnili se jeho pohřbu i palestinští biskupové. Pohřben byl ve Velké lávře. Později byly jeho ostatky přeneseny do Benátek a v roce 1965 zpět do Mar Saby.

(památka podle církevního kalendáře 4. prosince / podle světského to je 17. prosince)
Pocházel z území Sýrie. Kolem roku 700 opustil postavení na dvoře kalifa a vstoupil do kláštera sv. Sáby u Jeruzaléma, kde se stal knězem. Ve spisech a kázáních vykládal věroučné pravdy a obhajoval proti císaři Lvu Isaurianovi uctívání obrazů svatých. Je řazen k největším teologickým spisovatelům pravoslavní církve. Hlavním Janovým spisem je „Pramen poznání“ a jeho hymny dodnes zaznívají v liturgii.

(památka podle církevního kalendáře 4. prosince / podle světského to je 17. prosince)
Patří mezi svaté mučednice s nemalým významem, o kterých se však nedochovalo spolehlivých písemných zpráv. Žila a zemřela v Nikomédii jako panna a mučednice. Splnila se na ní Ježíšova předpověď, že "nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina". (Mt 10,36)

Drazí bratři a sestry. Děkujeme Bohu, že se v nášem chrámu objevil panychidní stolek s křížem, na němž se umisťují svíčky a konaji se panychidy za naše zesnulé.