Pravoslavná církevní obec v Sokolově

(památka podle církevního kalendáře 19. ledna / podle světského to je 1.února)
Sv. Makarios Veliký bývá označován i jako Egyptský nebo Starší. Po vzoru Antonína Velikého žil velmi asketicky asi od 30 do 90 let v poušti Horního Egypta. Stal se opatem v Thebaidě. Velikým je nazýván pro svou svatost a moudrost.

(památka podle církevního kalendáře 18. ledna / podle světského to je 31. ledna)
Narodil se v Alexandrii roku 296, od samého dětství měl náklonnost k duchovní službě v církvi. Byl diákonem u arcibiskupa svt. Alexandra, kterého doprovázel do Nicei, na I. všeobecný sněm. Na tomto sněmu, se Athanasij proslavil svojí učeností, zbožností a horlivostí pro Pravoslaví.

(památka podle církevního kalendáře 17. ledna / podle světského to je 30. ledna)
Pocházel ze středního Egypta. Ve 20 letech rozdal svůj zděděný majetek chudým a odešel na poušť. Ti, kteří jej vyhledávali mu říkali "Deicolos", tj. zamilovaný do Boha. Jeho láska dala podnět rozsáhlému hnutí, stal se otcem poustevníků, opatem. Byl nazván "zakladatelem askeze". Za 80 let života v poušti z ní odcházel jen výjimečně a to jen aby pomohl pronásledovaným nebo z poslušnosti na výzvu svého biskupa Atanáše, aby v Alexandrii vystoupil proti ariánským bludům. né podmínky.

(památka podle církevního kalendáře 14. ledna / podle světského to je 27. ledna)
Nina svým svatým životem získala úctu všech obyvatel Gruzie. Přitáhla ke Kristu všechen lid, krále i královnu, které modlitbou uzdravila chlapečka. Odměny odmítala, šlo jí o to, aby všechen lid mohl poznat a uctívat Ježíše. O to také krále požádala a doporučila mu postavit chrám. Nakonec stavbu i sama řídila a na její radu král požádal císaře Konstantina o biskupa. Věrozvěsti přišlí z Cařihradu měli pro evangelizaci již Ninou připravené podmínky.

(památka podle církevního kalendáře 12. ledna / podle světského to je 25. ledna)
Jako mladík toužil po duchovním životě, pro což, když mu bylo osmnáct let, utekl z domova, na svatou horu Athos. Tam přijal mnišství, vynikaje upřímnou horlivostí, v mnišském životě. Jeho otec následoval jeho příkladu, a i on sám přišel na svatou horu, kde přijal mnišský postřih, a zesnul tam jako mnich Simeon.

(památka podle církevního kalendáře 12. ledna / podle světského to je 25. ledna)
Mučednice Taťána se vzdala světského života a obětavě sloužila Bohu, svaté církvi a bližním. Při vládnutí císaře Alexandra Severuse (222–235), při pronásledování křesťanů, byla spolu s dalšími uvězněna, mučena, a takto nucena odříci se Krista.

(památka podle církevního kalendáře 11. ledna / podle světského to je 24. ledna)
Pocházel z Magariassu, vesnici v Kapadocii a byl vychován ve víře. Začínal službou lektora, kterou si oblíbil a čtené texty Písma nechával na sebe působit, až v něm probouzely touhu po jejich důslednějším žití. Za místo, kde se chtěl rozhodnut, si zvolil Jeruzalém, kam se vydal na pouť, aby se radil s Pánem. Dostal se i k Davidově věži, kde se setkal s poustevníkem Loginem. Ten mu nabídnul, aby se staral o nově budovaný chrám na cestě k Betlému.

Neděle o celném a fariseovi
28 ledna 2018
Z jakého důvodu určila svatá Církev čtení tohoto Evangelia před samotným vstoupením do kolbiště Velkého postu (úryvek podle Luk 18,10–14 se čte v Neděli o celném a farizeji)? Je tomu tak proto, aby nás ochránila před domýšlivostí, ješitností a ponižováním bližních, které nám brání, aby si naše srdce osvojilo a pochopilo smysl a význam pokání. Jestliže půst nezíská jako své plody pokání, pak veškerý náš postní zápas zůstane zbytečným a marným. A to je přitom jen to nejmenší, neboť takto nevydařený zápas přinese i škodu, když se v nás ještě zesílí domýšlivost a klamné sebevědomí.

(památka podle církevního kalendáře 10. ledna / podle světského to je 23. ledna)
Světitel měl velký vliv na duchovní obnovu společnosti. Jeho učení je v mnohém duchovně příbuzné učení ctihodného starce Paisije Veličkovského (památka je 15. /28. listopadu), hlavně v ozřejmění tématu starectví, umném konání modlitby a modlitby vůbec. Nejvýznamnější jeho díla jsou: Dopisy o křesťanském životě, ruský překlad Dobrotoljubija (Filokalia - významná sbírka duchovních textů církevních Otců, zabývající se hesychasmem), Výklad apoštolských listů či Náčrt křesťanské etiky.

(památka podle církevního kalendáře 10. ledna / podle světského to je 23. ledna)
Vyznačoval se ohromnou světskou učeností a zároveň duchovními zkušenostmi. Zúčastnil se II. všeobecného sněmu. Předpokládá se, že to byl on, kdo sestavil druhou část Vyznání Víry. Velký kazatel, vykladatel svatého písma a teolog. Protože kvůli němu ariáni utrpěli mnohé prohry, tak na něj neustále útočili a pronásledovali ho, jako svého největšího nepřítele. Za vlády císaře Valenta, se jim nakonec podařilo sesadit světitele z jeho biskupské katedry a s pomocí císaře, také dosáhli toho, že byl odsouzen k vyhnanství.

Na tyto krásné svátky konáme velké svěcení vody. Církev posvěcuje vody po celém světě a v den těchto svátků je všechna voda na celém Božím světě posvěcena. Proto můžeme tvrdit, že svatá voda omývá celou planetu a posvěcuje ji. Svěcení vody je tudíž jedním ze způsobů, jak slouží Církev veškerému stvoření, jež vzhlíží k Církvi a očekává od ní své duchovní oslavení a záchranu.

(památka podle církevního kalendáře 6. ledna / podle světského to je 19. ledna)
Bůh se zjevuje, a to tak, jak se dosud ještě nikdy nezjevil. Zjevuje se nejen lidem, ale i andělům. Proto je dnešní svátek též jejich svátkem. Serafíni dnešního dne oslavují Bohozjevení, protože poprvé viděli Boha takovým způsobem. A od toho okamžiku je jejich slavosloví - jejich serafínský, cherubínský a vůbec andělský zpěv - ještě mocnější. A s ještě větší láskou oslavují svého Tvůrce a Pána, skrze Něhož i oni získali svou existenci.

(památka podle církevního kalendáře 6. ledna / podle světského to je 19. ledna)
Tento svátek je památkou události, kdy Pán Ježíš přichází za Janem Křtitelem, sestupuje do vod Jordánu, aby byl od něho pokřtěn. A hned úvodem řekněme, že tento svátek není jen památkou, ale i zpřítomněním duchovní síly této události, takže ti, kteří jsou dnes při svěcení vody, jsou skrze to v síle Ducha Svatého přítomni u samotného křtu Ježíše Krista v Jordáně (snad právě proto se tradičně říká průvodu, kterým dnes vycházejí pravoslavní křesťané z každého pravoslavného chrámu do přírody k řece, jezeru nebo prameni posvětit vodu, "pouť na Jordán").

Poselství Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku
Narození Páně 2017/2018
Drazí duchovní otcové i veškerý vyvolený a milovaný lide Boží,
Kristus se rodí, oslavujte Ho! Kristus přichází z nebe, vítejte Ho!
Kristus je na zemi, povznášejte se! Zpívej Hospodinu všecka země!

(památka podle církevního kalendáře 17. prosince / podle světského to je 30. prosince)
Více jak 40 let sv. Dionýsios pásl jak dobrý pastýř duchovní stádo věřících na ostrově Zakynthos. Zesnul 17. / 30. prosince roku 1622. Na prosbu světitele byl pohřben v monastýru, kde prožil tolik let. Jeho ostatky se proslavily jako nezetlené, vonící blahou vůní a uzdravujícím myrem, které z nich vytékalo.

(památka podle církevního kalendáře 17. prosince / podle světského to je 30. prosince)
Daniel byl starozákonní prorok a hlavní postava větší části stejnojmenné biblické knihy Daniel. Podle biblické tradice byl židovským mladíkem odvedeným v první deportační vlně do Babylonie v roce 597 př. n. l. Zde se dostal na královský dvůr a vynikal svou moudrostí a uměním vykládat sny. S Danielem jsou spojeni i jeho druhové Ananiáš, Azariáš a Misail.

(památka podle církevního kalendáře 13. prosince / podle světského to je 26. prosince)
V době velkého pronásledování křesťanů se nebála odmítnout ruku pohanského aristokrata. Místo něho chtěla zachovat mravní čistotu po svém rozhodnutí pro Ducha svatého. Byla proto pohnána před místní úřady v Syrakusách na Sicílii.

(památka podle církevního kalendáře 13. prosince / podle světského to je 26. prosince)
Pětice mučedníků strádala pro Krista za vlády císaře Diokleciána (284 – 305) v Sebastě, v Arménii. V zástupu prvních křesťanů, kteří přijali mučení, byl presbyter mučedník Auxentij.

(památka podle církevního kalendáře 12. prosince / podle světského to je 25. prosince)
Narodil se koncem třetího století na Kypru do chudé zemědělské rodiny. Od dětství byl vychováván ve víře a lásce ke Kristu. Je představován jako pasáček a později jako pastýř, který si na pastvě opakoval úryvky z Bible a zamýšlel se nad jejich obsahem.

(památka podle církevního kalendáře 9. prosince / podle světského to je 22. prosince)
Pravoslaví chová velkou úctu k bezhříšnosti a svatosti Panny Marie (která však v pravoslavném pojetí začíná narozením, nikoli početím), odmítá však, že by ji to vylučovalo z padlého lidstva, stiženého prvotním hříchem, že by se na ní vykoupení uskutečnilo před samotným vykoupením, a varuje před jakýmkoli dogmatizováním v této záležitosti, kterou je dle pravoslavné nauky třeba chápat jako nevyslovitelné tajemství.